Chaty a chalupy Drnholec

Drnholec se nachází na 48°51˘ severní zeměpisné ąířky a 16°30˘ východní zeměpisné délky, v Dyjskosvrateckém úvalu, který je součástí Západní Vněkarpatské sníženiny. Leží severovýchodně od Mikulova na řece Dyji v nadmořské výšce 173 m, ve svahu, zčásti v rovině na údolním svahu, zčásti v údolní nivě a na říční terase v úvalu. Výškové rozdíly jsou poměrně výrazné, neboť severozápadní část katastru obce vyplňuje Drnholecká pahorkatina, jejíž nejvyšší bod je na hranici s Troskotovicemi v katastru Pastvisko se nachází ve výšce 226 m n.m. Dalšími zaměřenými body v katastru jsou: Pec (Ofenberg) 210 m n.m. severozápadně od Drnholce, Šibeniční vrch (Galgenberg) 201 m n.m., Výsluní (Sonneberg - doslovně Sluneční hora) 206 m n.m. a Velké hajdy , též lada (Grosse Haide)212 m n.m. severně od Drnholce. Pozůstatky po dávných obyvatelích žijících v katastru naší obce byly objeveny poměrně nedávno. Od roku 1977, kdy bylo započato s výstavbou horní zdrže vodního díla Nové Mlýny, po několik následujících sezón, prováděli pracovníci Archeologického ústavu ČSAV v Brně pod vedením dr. D. Jelínkové, průzkum místa asi 2,5 km severovýchodně od obce v trati Holenická pole na levém břehu řeky Dyje v těsné blízkosti boční hráze vedoucí od Drnholce k silnici z Pasohlávek do Brodu nad Dyjí.Celkem zde bylo prozkoumáno na 200 sídlištních objektů z rozmanitých , časově vzdálených období. Nejstarší zjištěná osada náleží do mladší doby kamenné (neolit, 5. - 3. tis. př.n.l.), a to do pozdní fáze kultury s moravskou malovanou keramikou.Podařilo se prozkoumat půdorys domu o rozměrech 9 x 5 m. Konstrukci stěn trvořily souvislé řady kůlů zapuštěných do země.K zajímavému nálezu patří zbytky pece na vypalování keramiky. V okolí pece se našly keramické sběračky, kamenné čepelky, ploché sekerky i zlomek ženské plastiky z pálené hlíny. Po neolitickém osídlení následovala pozdní doba kamenná (eneolit, 3. - 2. tis. př.n.l.). Nálezy řadíme ke kultuře nálevkovitých pohárů. Následující obobí - dobu bronzovou (asi 2000 - 750 př.n.l.) reprezentující nálezy kultury únětické, věteřovské i dalších kultur. Bohatými nálezy je doložena doba železná (přibližně 8. - 1. st. př.n.l.), halštat a zvláště pozdější období laténské. S počátky Drnholce souvisí Hradisko (Burgstall), nacházející se asi 2 km západně od Drnholce. Poměrně nedávno, v roce 1991, tato lokalita poodhalila své tajemství. Zásluhou archeologa - amatéra Jaromíra Štětkaře zde byly provedeny dvě sondy, jejíž výsledky vyhodnotili archeologové Reginálního muzea Mikulov Josef Unger a Jaroslav Peška.Bylo konstatováno, že tato lokalita zřejmě náleží do skupiny poměrně málo známých mladohradištních opevnění, převážnou většinu nalezené keramiky lze datovat do 12. století. Podle zatím zjištěné situace se zdá, že zde osídlení ve 13. století nepokračovalo.Proč tomu tak bylo, lze se zatím pouze domýšlet. Pravděpodobně obyvatelé tohoto místo našli vhodnější místo k vybudování opevněného hradu, tj. v místě, kde stojí nyní zámek. Samozřejmě , že jsou známy nálezy i z jiných míst drnholeckého katastru a z různých období, avšak dosud nebyly systematicky zpracovány a vyhodnoceny.